Aktuality

Dějepisná exkurze: Mikulčice   |   31.10.2022

   Ráno bylo temné a my jsme se potkali před školou. Netrvalo dlouho a přijel zájezdový autobus. Nástup proběhl v klidu a vyrazili jsme směrem k cíli naší vzdělávací exkurze do lokality slovanského hradiště Mikulčice, vzdáleného cca 3 km od stejnojmenné vesnice. Počasí nám přálo a z mlžného oparu, který nás provázel, bezmála celou cestu, vystupovaly krásně barevné podzimní scenérie listnatých lesů.

 

   Rozlohou kolem 10 ha se jedná o nejrozsáhlejší slovanské archeologické naleziště v ČR. Donedávna, než bylo prozkoumáno opevnění v uherskohradišťské lokalitě Rybárny, bylo považováno za centrum celé Velkomoravské říše, jejíž existence je datována cca od roku 795 do roku 906, kdy zanikla pod útoky kočovných Maďarů.

 

 

   Jedná se o národní kulturní památku v údolní nivě řeky Moravy, kde je krajina lužních lesů. Byly zde nalezeny základy 12 kostelů, knížecího paláce, 550 hrobů s množstvím archeologických nálezů. Za některé je možno jmenovat opasková kování - nákončí, zlatých gombíků uchycujících plášť u krku, stříbrný závěsný přívěšek s postavou Krista a zlatý solidus (minci) byzantského císaře Michaela III. Všechny jmenované předměty jsme mohli vidět (samozřejmě jejich kopie) jak v muzeu, tak v nově otevřené expozici virtuální reality.

 

   Celá naše návštěva byla zahájena krátkým vyprávěním paní průvodkyně. Pak následovala znalostní bitva mezi čtyřmi bojovými skupinami - Slovany, Franky, Vikingy a kočovníky (předpokládanými Maďary). Všichni se drželi statečně a prokázali míru odpovídajících znalostí. Následovala další akce a to silová bitva „Není voják jako voják". Děti soutěžily v lukostřelbě. Každý byl platným členem bojové družiny a hájil její čest. Zvítězili Slované.

 

 

   Po vysilujícím klání jsme si mohli koupit občerstvení ve foodtrucku - hranolky, párek v rohlíku, čaj, šťávy... Bohatě jsme se občerstvili a nabrali nové síly k výstupu na rozhlednu, odkud byl překrásný výhled do kraje, protože na obloze nebylo ani mráčku.

 

   V závěru našeho putování jsme se prošli alejí vzrostlých jasanů, pod kterými ležely kupy opadaného listí. Stále ještě plni energie jsme svedli „litý" boj, kdy vzduchem létaly záplavy barevného listí, které jsme pak museli vybírat z vlasů a vytřásat z kapucí mikin a bund, ale to nám nevadilo, protože to bylo fajn a vládlo všeobecné veselí.

 

   Poslední zastávkou byla již vzpomínaná výstava „Mikulčice virtuálně". V budově muzea je možné vidět počítačové simulace, které dokladují, jak asi vypadaly stavby našich předků, jejich výrobky a hroby ve 3D náhledu.

 

   Návrat domů proběhl poklidně. Některé děti unavené, zejména bojovými aktivitami, hezky usnuly, chlapci hráli karty, někteří poslouchali hudbu a jiní se bavili a vstřebávali dojmy. Doufám, že můžeme říci, že tento den se nám vydařil.

 

Mgr. Věra Geržová, učitelka dějepisu